Učitelé & ředitelé Zuzana Hronová, Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Škola by měla být zase hrou.

Aktuálně.cz: Škola by měla být zase hrou.
Díky nové informatice může s výukou pomáhat i robot.

Zatímco informační a komunikační technologie prostupují většinou odvětví lidské činnosti a raketově se vyvíjejí, jejich výuka v Česku zamrzla před 15 lety. Právě z roku 2005 pocházejí dosud platné vzdělávací programy, jimiž se školy stále řídí. Řešení je však na obzoru. Ministerstvo školství do roka chystá inovaci vzdělávacích programů. Informatika tak pronikne do mnoha školních předmětů.

Na Máchově náměstí v Děčíně sídlí základní škola, které nikdo neřekne jinak než Máchovka. A zatímco ministerstvo školství teprve chystá nový koncept vyučování informatiky, na Máchovce si už před patnácti lety řekli, že nebudou čekat. Prozíravá ředitelka tušila, že digitální technologie brzy začnou hrát prim, vybavila školu kvalitními počítači, předmětu přidala víc hodin a v roce 2003 otevřela první třídu s rozšířenou výukou informatiky.

Té se na Máchovce věnují od čtvrtého do devátého ročníku, sedmým počínaje dokonce tři hodiny týdně – pokud si žáci ze tří učebních programů zvolí ten zaměřený na informatiku. Škola k tomu využívá takzvaných disponibilních hodin, které může obsadit předměty podle vlastních potřeb.

„Soustřeďujeme se na obecné základy digitální gramotnosti a informatiky, aby děti byly připravené, když se změní třeba software. Aplikace nám rostou pod rukama, stále vzniká něco nového a nelze odhadnout, co se bude používat za pár let,“ vysvětluje zdejší učitel informatiky Martin Lána, který je od srpna ředitelem školy.

Řadu let Máchovka také vzdělává vlastní pedagogy v informačních a komunikačních technologiích (ICT). „Neustále sledujeme, kam spěje vývoj, a učitele propojujeme s komunitami technologických odborníků,“ říká.

Nyní se ředitel snaží zmapovat, jak na tom učitelé z jeho školy s digitálními dovednostmi jsou a kteří z nich se ještě potřebují školit. „Každý předmět je dnes ovlivněn digitálními kompetencemi. Nedokážu si představit, že třeba zeměpis by někdo učil bez on-line map nebo GPS navigací jen s atlasy a nástěnnými mapami,“ vysvětluje. S každým pedagogem proto probírá, nakolik mu do jeho oboru vstoupily digitální technologie a jak je může využít.

Digitální vědomosti žáků tak na Máchovce rozvíjejí i v ostatních předmětech a informatikáři díky tomu mají více času, aby učili děti informaticky přemýšlet, programovat, rozumět technologickým systémům a navrhovat je. „Žáci by měli vědět, jak fungují stroje a jak jim sdělit, co mají dělat,“ upřesňuje Martin Lána.

Intenzivní vyučování informatiky má výsledky. Žáci z Máchovky pravidelně postupují v soutěži v programování a ICT do krajských kol, občas se účastní i celorepublikového finále. Úspěšní jsou také v Prezentiádě – soutěži v prezentačních dovednostech. Vedou rovněž workshopy na akci Učitel IN, kde se setkávají pedagogové, studenti, nadšenci a odborníci, kteří se zajímají o využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání.

"Snažíme se, aby naši žáci dokázali vše využívat v praxi. Poslední akcí byl workshop s architektem našeho města. Tým děvčat z 9. třídy vypracoval virtuální návrh nového parku u školy,“ dává příklad ředitel.

Deváťáci vytvářejí závěrečné práce zaměřené na využití digitálních technologií a informatiky. Už v patnácti letech si tak vyzkouší něco jako „diplomku“, kterou musejí obhájit před komisí a jež má i praktickou část: třeba vytvoření počítačového programu nebo webové stránky. „Pracují na tom týmy i jednotlivci po celý školní rok,“ říká Lána.

Ale než žáci dospějí k „diplomce“, píší od šesté do osmé třídy ročníkové práce. Rovněž je pak prezentují a obhajují. „Tyto zkušenosti využívají v dalším studiu. Hodnotí je jako jednu z klíčových věcí, kterými je naše škola do života vybavila,“ podotýká ředitel.

Absolventi Máchovky potom na středních školách podle ředitelových slov přesahují znalostmi a dovednostmi ostatní spolužáky. A protože mají mnohem širší zkušenosti, organizují soutěže, a dokonce pomáhají ve výuce.

Čeští žáci, kteří mají větší povědomí o technologiích, skutečně leckdy doplňují své učitele, protože informatiku mnohdy učí neaprobovaní pedagogové se znalostmi nepřesahujícími běžného uživatele výpočetní techniky. Kde ale mají školy najít lidi na moderní vyučování IT?

„V době, kdy těžko seženete IT specialistu do firmy, je dětinské si myslet, že schopný odborník půjde do školství,“ konstatuje Markéta Fibigerová, která založila a vede 1. IT gymnázium, jež bylo tento měsíc otevřeno v pražských Satalicích. Aby se kvalitní výuka informatiky pro 21. století stala běžným standardem, musí se toho podle ředitelky ještě hodně změnit, protože „tradiční škola“ nemá učitelům informatiky co nabídnout – ani profesní realizaci, ani adekvátní plat.

Markéta Fibigerová vysvětluje, jak 1. IT gymnázium skládalo pedagogický sbor. Jednoho učitele informatiky, vývojáře s pedagogickými sklony, „odchytili“ na pracovním portále. Další prý přišli sami – první přednáší na Fakultě informačních technologií ČVUT, druhý, který má zkušenosti jako pedagog i komerční vývojář, s ním bude vyučovat v tandemu.

„Do týmu jsme přibrali také seniorního vývojáře, analytika a softwarového architekta, který se nám sám ozval, protože bydlí kousek od školy. Má samozřejmě spoustu práce, ale líbí se mu, co děláme, a pomáhá nám připravovat celkový koncept,“ líčí Markéta Fibigerová scénář, který ředitelům většiny českých škol musí znít jako sci-fi.

U učení informatiky zůstávají především „srdcaři“ nebo lidé, kterým práce v korporaci či IT firmě nevyhovuje, domnívá se Karel Picka z katedry technické a informační výchovy Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Picka nepovažuje za spásné řešení angažovat jakéhokoliv „ajťáka“, který si chce třeba ve své profesi udělat pauzu. Ačkoliv má velké odborné znalosti, neznamená to, že by je uměl předat.

Celý text, který vychází v rámci spolupráce naší Nadace s redakcí Aktuálně.cz a Hospodářských novin, najdete zde.