Rovné šance iRozhlas.cz

Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání?

Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání?
Překvapivě je to míra exekucí rodin, upozorňuje sociolog Prokop v rozhovoru pro Český rozhlas.

Speciál Plusu tentokrát patřil rozdílné úrovni školství v Česku. Nejhorší výsledky mají studenti na Ústecku a Karlovarsku, nejúspěšnější jsou naproti tomu žáci v Praze nebo Jihomoravském kraji. Proč? A je školství tématem pro politiky?

V Karlovarském a Ústeckém kraji nedodělá střední školu asi 17 procent studentů, množství dětí pak nedokončí ani devět tříd základní školy, upozorňuje Daniel Prokop, sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research.

Dodává, že jde o výsledky pod úrovní toho, co by se z hlediska socioekonomické situace dalo očekávat. Problém se navíc dlouhodobě nelepší.

Faktorů, které mají na studijní výsledky vliv, je hodně. „Úplně nejlepším ukazatelem, ze kterého odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělání, je míra exekucí. To rodinu hrozně destabilizuje: stěhuje se, žije ve stresu…“ vysvětluje Prokop.

Pozitivnějšímu vývoji podle sociologa brání také nedostatek kvalifikovaných učitelů nebo podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové. A souvislost má i špatné strategické plánování.

„Karlovarský kraj v roce 2019 udělal strategii na základě aktuální poptávky,“ uvádí sociolog příklad s výtkou, že kraj nepřemýšlel v delším horizontu a nezohlednil rozvoj oborů s uplatněním do budoucna. „Plánujeme podle minulosti a to je problém.“

Zátěž i pro zdravotní systém

Neúspěchy školství se přitom odráží i do dalších oblastí. Nedokončená střední škola znamená podle odborných studií obrovské náklady pro stát. „Jste častěji nezaměstnaný a chudý, kvůli tomu pak i častěji nemocný, a tím zahlcujete zdravotní systém. Plynou z toho i vyšší náklady na justici, vězeňství a tak dále,“ vypočítává Prokop.

Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký doplňuje, že rozdíly mezi jednotlivými kraji na úrovni středního školství se ještě víc prohloubily v roce 2000. Po reformě státní správy a samosprávy. „Vzniklo 14 krajů, na které byly ze státu převedeny mnohé kompetence. Dnes vede 14 krajů 14 odlišných koncepcí.“

Různé přístupy vedení ke vzdělávání se výrazně projevily v období jarní koronakrize, připomíná. „Na krajích byly velké rozdíly v poskytování informací a servisu,“ upřesňuje Hřebecký.

Rozhovor s Danem Prokopem si můžete poslechnout zde.