Učitelé & ředitelé Učitel naživo

V učivu je příliš balastu a dětem dáváme málo samostatnosti. Co zjistili dobří učitelé v době pandemie?

V učivu je příliš balastu a dětem dáváme málo samostatnosti. Co zjistili dobří učitelé v době pandemie?
Příliš balastu v učebních plánech, víc důrazu na individuální přístup ke každému žákovi, větší autonomie dětem v tom, kdy se co učí. Taková jsou zjištění některých ředitelů a učitelů, která přinesl koronavirus. A jak to využít dál?

Byla – a je – to zvláštní doba. Školy byly ze dne na den postaveny před otázku, jak učit, když děti musí zůstat doma. V obrovské výhodě byli ti, kdo si už dřív uvědomili důležitost digitálních technologií, ale ani to nebylo samospásné. Chtělo to otevřenost, kreativitu a dobré nápady. Právě z nouzových řešení se někdy rodí ty nejlepší věci. Zeptali jsme se ředitelů a učitelů, kteří umí své třídy a školy dobře kormidlovat i v nejistých časech, jaká nové řešení jim přivála koronavirová doba a chtějí si je nechat i do časů běžných.

Mail už pro prvňáčky
Co se zvýraznilo nejkřiklavěji, je nutnost počítat ve výuce s IT technologiemi. Ve škole ve středočeských Chrašticích se dříve vedly diskuse o tom, jestli mají prvostupňové děti mít vlastní školní maily. „Zakládaly se jim až na druhém stupni v rámci informatiky. Dnes už je mají i prvňáčci a hodláme to tak dělat i nadále,“ říká ředitel Karel Derfl.

Že je potřeba jít ještě dál, zjistili i na škole ve Stehelčevsi u Kladna, která patřila mezi špičku v digitalizovanosti už před koronavirem. Informatiku mají děti od druhé třídy a ve výuce se běžně pracuje s Google aplikacemi. „Ale až od čtvrté třídy,“ říká sebekriticky ředitelka Šárka Holečková. „Když začala distanční výuka, na dálku jsme zapojovali nejdřív třeťáky a potom druháky. Do dalších časů si odnáším závazek vést k základním informatickým dovednostem žáky už od první třídy.“ Sama si chce z koronačasů určitě adoptovat i používání aplikace Google Classroom, kde se velmi snadno zadávají úkoly a komunikuje se studenty. „Děti nemusí nosit domů hromady pracovních sešitů a odpadne i dohadování, jestli jsem sešit zapomněla já nebo oni. Taky už hůř vidím a fotka na počítači se dá zvětšit a lépe tak vyluštit některé číslice nebo písmena,“ směje se Šárka Holečková.

Pro češtinářku Jindřišku Waňkovou ze základní školy v Trmicích u Ústí nad Labem koronačasy odhalily, jaké rezervy mají žáci v uživatelských dovednostech. „Naše děti dobře ovládají neformální platformy, ale jak dojde na mail nebo další Google aplikace, je to horší. Zjistila jsem třeba, že některé děti nechodí do svého mailu, protože ho mají plný nedůležitých oznámení ze sociálních sítí, které si neumějí vypnout. Dnes je moderní – a jistě důležité – že se v informatice učí programovat, ale bez tohohle se taky neobejdou.“

Celý článek najdete na webu rodicevitani.cz